Brněnské volejbalistky čeká jejich druhé playoff

Příští pátek začíná naše teprve druhé playoff, s největší pravděpodobností proti Ostravě. Budou Šelmy jasným favoritem?

Jak ukazuje i postavení v tabulce –  jednoduché to nebude. Ostrava má mladý ambiciózní tým a určitě do toho dají vše a budou nepříjemným soupeřem. Věřím, že rozhodne výhoda domácího prostředí.

Letos byl formát v průběhu sezóny upraven (z tříkolového na dvoukolový). Hrálo to nějakou roli?

Nám to do našich plánů zasáhlo. Pro nás asi byla lepší schválená tříkolová varianta, kde jsme se do té ideální formy mohli postupně dostávat. I letos se ukazuje, že začátek sezóny nebyl úplně optimální, proto letošní čtvrté místo po odehraných dvou kolech asi odpovídá, ačkoliv naše představa při tříkolovém systému byla o místo nebo dvě lepší.

V loňské sezóně tým dominoval a vyhrál základní část, letos až čtvrté místo. V čem vidíte ten výsledkový sestup?

Liga se letos zkvalitnila. My jsme loni poskládali dobrý tým, reakce ostatních byla, že na letošní sezónu posílili, a jsou lepší. To je normální a je to ku prospěchu kvality volejbalu.

Třetí rok fungování v Česku dost netradičního pojetí volejbalového klubu už jej lze hodnotit – je úspěšný?

To musí posoudit jiní. Z našeho pohledu ano. Klíčovým mottem Šelem bylo, že budeme pomáhat hráčkám zapojovat se do běžného života – těm, které se vrací po mateřské, nebo už chtějí s volejbalem pomalu končit a začít civilně pracovat. A dalším je podpora těm, co to potřebují. Takže klíčové heslo je: „pomáháme pomáhat“. Po sportovní stránce Šelmy netrénují až tak málo, jak se říká. Mladé hráčky mají obdobnou zátěž jako v ostatních týmech, zkušené si určují zátěž samy.  Tlačíme na osobní odpovědnost hráček. Neděláme všechno společně tak, jak je zvykem.

Jak vidíte udržitelnost celého konceptu?

Celý ten projekt vycházel ze situace, která ve volejbalovém prostředí byla, uvidíme, jak dlouho tento model může vydržet. Je otázkou kolik hráček bude tento systém doplňovat a jak budou kvalitní. My se už dnes musíme dívat po kvalitních hráčkách tak, abychom udrželi kontakt s první čtyřkou. Primární účel Šelem to ale není, tím je především přechod mezi sportovní kariérou a civilním zaměstnáním, udržení si dobré kondice a samozřejmě spojení s dobrou věcí. Sportovní výsledky jsou spíše odrazem stavu českého ženského volejbalu.

Pandemie covid-19 v mnoha případech dopadla na financování sportu, jak to vypadá v Brně?

Volejbal je v Evropě ve velké míře vázaný na komunální zdroje případně na partnery spjaté s daným regionem. Město Brno se o své kolektivní sporty velmi dobře stará, a co se týká financí, tak v loňském ani letošním roce nedošlo k téměř žádnému krácení podpor. Jsem rád, že se k nám město zachovalo čelem a nenechalo nás v tom. Podpora města je právě pro tento projekt klíčová.

Na extraligové palubovky se letos po mateřské dovolené vrátily Helena Horká a Pavla Šmídová. Jak bylo těžké je sem dostat?

S Helčou jsme byli v kontaktu už před rokem, také s Vinci jsme se bavili o naší možné spolupráci. Příchod obou hráček je zásluhou převážně sportovního úseku, především trenéra a manažera. Na výkonech obou je vidět, že volejbal se nezapomíná a rychle se dokázaly vrátit i po kondiční stránce.

Zvedla se ale konkurence na postu univerzálky i nahrávačky…

První část sezóny jsme hrály se Soňou, teď naopak převážně s Vinci. Jsem moc rád, že budeme mít na playoff dvě kvalitní nahrávačky i univerzálky, takže trenér bude mít možnost si s tím v zápasech pohrát. Jsem rád, že máme široký kádr. Tým je na růstové křivce, zlepšuje se, a věřím, že na play-off budou holky optimálně připravené.

K Šelmám patří také projekt pomáháme pomáhat, kde se brněnské hráčky věnují charitativním akcím. O tom třeba příště…

Autor: Matouš Müller