Licek a Římal: beachvolejbal nás baví

12.06.2019

Martin Licek a Dan Římal - oba je dobře znáte. Již nějakou dobu působí ve Volejbalu Brno. Jeden postupně zažil přerod z nahrávače na smečaře, ten druhý z univerzálního postu na pozici smečaře. Teď však zažívají další změnu - sundali boty, nákolenky a teď spolu bojují na beachvolejbalové scéně. Jeden úspěch už za sebou mají - před čtrnácti dny se na antuce stali vicemistry ČR v tahaných deblech.

Licek a Římal: beachvolejbal nás baví

Jaký je váš program teď po sezóně?

DAN: Od našeho kondičního trenéra máme připravený plán do posilovny, který individuálně plníme. Jinak máme povinný jeden kondiční trénink týdne. Pak máme také tréninky právě s Lícou (Martin Licek) na písku. 

Jak vznikla myšlenka, že budete hrát spolu beachvolejbal?

MARTIN: Už jsme celkem dlouho koketovali s myšlenkou, že bychom to spolu zkusili. Zkoušíme to letos poprvé, zatím se nám daří. Uvidíme, jestli se dostaneme třeba i na těžší turnaje. Tam se teprve pozná, jestli obstojíme silnější konkurenci.

Už jste se volejbalově sehráli?

DAN: My si na hřišti rozumíme, vzájemně se doplňujeme. Volejbalově se pomalu sehráváme, ale před námi je ještě velký kus práce.

MARTIN: Ano, čeká nás ještě dost dřiny. Beachvolejbal je především o přihrávce a nahrávce. Musíme být hodně precizní, je to hodně o přesnosti. 

Je právě tohle ten hlavní rozdíl oproti šestkovému volejbalu?

MARTIN: Tak především se to hraje ve dvou (smích).

DAN: Naše technika bagru a prstů není úplně jako mají plážoví volejbalisté, musíme hrát tak balony hodně vysoko. Profesionálové hrají o dost rychleji, na to my ještě nemáme tu techniku, především prstů. 

MARTIN: Musíme začít trochu šetřit síly, jelikož nejsme tak technicky zdatní v útočných úderech. Vše se snažíme smečovat, což nám dost ubírá síly. Každý turnaj je delší a náročnější.

Navíc je šestkový volejbal více týmový sport...

MARTIN: Ještě na to nejsme úplně zvyklí, že jsme na hřišti jen my dva. Každý vídíme své chyby, kterých se dopouštíme, a tak se občas každý sám na sebe naštve. Ale jinak nám to spolu funguje.

Který zápas se vám zatím nejvíce povedl?

DAN: Řekl bych, že nás zatím nejvíc překvapil ten náš úplně první zápas. Hráli jsme proti dvojici Jindřich Weiss a Martin Tichý a byl to dost dobrý volejbal.

MARTIN: Já bych zatím zdůraznil to, že jsme spolu a že jsme se ještě nepohádali. Baví nás to. Uvidíme, jak nám to půjde dál.

Jaký je pro volejbalistu ten přechod z haly na písek?

MARTIN: Každé hřiště je malinko jiné. My trénujeme v areálu Bowlingu Brno, kde je poměrně tvrdý písek, takže nám to tu dobře skáče. Pak ale když přijedeme na nějaký turnaj, tak se boříme a neskáče nám to tolik. První zápasy jsou vždy těžší, pak si na to ale zvykneme.

DAN: Začátky byly opravdu vtipné, ale už jsme se postupně aklimatizovali.

MARTIN: I když pořád ještě někdo z nás uklouzne, to k tomu ale asi patří (smích).

Co vás teď čeká dál?

MARTIN: Chceme teď nasbírat co nejvíce bodů, abychom se dostávali na ty nejlepší turnaje v Česku.

DAN: Proto objíždíme všechny letní poháry.

MARTIN: Pořád to zkoušíme, abychom byli třeba konkurence schopní těm nejlepším párům. A třeba si i sami dokázali, že šestkový volejbal není jediná cesta.

DAN: Věříme, že by se nám třeba mohlo podařit dostat se na divokou kartu na SuperCUP, to je náš takový letošní cíl. Uvídíme, jak se nám bude dařit.

Autor: Matouš Müller