Tým finalistů podle kapitána Hrazdiry: jedlíci, bordelář i zmatkař
ZDENĚK HANÍK. „Muž dvou tváří, na hřišti dokáže být ukecanější než v kabině. Tam slovy šetří. Je to režisér hry, který strašně nerad prohrává. Je jedna ruka s Honzou Muroňem, s ním se dokáže rozpovídat, jsou nejlepší kámoši. Dobře, že Honzu máme."
JAN MUROŇ. „Strašný dříč, který u volejbalu chodí do práce. Jakmile má chvíli volného času, běží na trénink. Jednotka volejbalu by měl být jeden osel, což je jeho přezdívka. Když kluci vidí, že jde hrát i s prací, mají ho za vzor, jeho role je strašně důležitá. Přezdívku má po tátovi, je zvyklý a není to nic hanlivého."
NICK CASTELLO. „Pohodář, asi klasický Havajan. Nic ho nerozhodí, přináší do týmu velkou pohodu. Těžko ho zastihnete se špatnou náladou. Je to kluk, který nezkazí žádnou legraci."
NICK GOODELL. „Má podobné myšlení jako Nick Castello, také je pro každou legraci. I když třeba nehraje od začátku zápasu, umí rozproudit hru. Jde do každého míče naplno."
LUBOŠ SMRČINA. „Náš výběrčí pokut, toho si nemůžeme moc naštvat. Někdy zapomene poplatek vybrat, ale v týmu je máme spíš z recese, pro zpestření. Také je to velký dříč, ale zároveň i šatnový bordelář. Stejně jako Marek Zmrhal je velký jedlík, jsou schopní spořádat dva talíře a ještě se dívat, co by kde zobli."
MARTIN LICEK. „Velký talent, který konečně začal makat, jak má. Na hřišti vyniká jeho drzost, která se mu bude v kariéře hodit. To, že není zrovna studijní typ, vynahrazuje tím, jaký má talent pro hru."
VLADIMIR SUCHAREV. „Z něho si dělám pořád srandu, že se na telefon kouká hrozně zblízka. (smích) Je to týmový zmatkař, než přišel Sergej Andrianov, několikrát si úplně spletl program. Přišel úplně v jinou hodinu nebo na trénink, který jsme zrušili."
SERGEJ ANDRIANOV. Pomohl Vladovi, aby se rozmluvil. Sergej mluví hodně, akorát někdy komunikace skřípe, protože mluví jen rusky. Jednou s ním byl Honza Muroň na pokoji a prý se půl hodiny domlouvali na úplné banalitě, než se pochopili. Když přijel, měl trochu větší bříško, které už shodil. Je velký fanoušek hokeje, myslím, že přeje Dynamu Moskva a má dokonce jeho velké tetování. Vždy hlásí, že se bude dívat na derby."
MAREK ZMRHAL. „Přezdívaný občas hokejka. Má takové hokejové pohyby. Někdy od něj balon skončí neznámo kde, koordinace ho zklame. Zase se ale neváhá vrhnout proti hrazení a rozbít se o něj, asi pozůstatek z hokeje, který hrál. Důležitý článek týmu, který nepřemýšlí nad tím, jestli si u těžkého míče něco udělá."
JAN PRAŽÁK. „Od začátku sezony udělal velký pokrok. S vousy teď vypadá daleko starší, než ve skutečnosti je. Má funkci týmového vodonoše, což ale neznamená, že je do počtu."
MARTIN KLAPAL. „Náš kulturní referent, který si vždy připraví nějakou zajímavost. Jednou mu do toho zkusil fušovat Honza Muroň a šli jsme do kina na film, který absolutně nikoho nebavil. Takže to necháváme dál Klapkovi. Je z nás v klubu nejdelší dobu, zná prostředí. Představuje takovou klidnou sílu."
MARTIN PLEŠINGR. „Není přímo na soupisce, ale bývá s námi na lavičce. Je nemluva, ale když z něj něco vyleze, je to strašná perla. Zmíním jeho zranění o čáru na začátku sezony, o kterou zakopl. (úsměv) Nikde nikdo a přetrhl si vazy."
ONDŘEJ MAREK. „Asi nejotevřenější trenér, kterého jsem v kariéře měl. Neustále diskutuje s hráči, jaké máme pocity, jaký byl trénink, zda nám tak vyhovuje. Nemá jen svoji myšlenku, ale dá i na pocity hráčů, byť se jedná o jednotlivce. To je v trenérství unikát."
MICHAL HRAZDIRA. „Jsem občas ten zlý muž, na kterého jsou kluci nasr…, protože na tréninku zařvu a neberu si servítky. Ale ze zkušenosti vím, že to po dobrém nejde. Snesu, že na mě budou naštvaní, už mě znají. Hráč si víc zapamatuje negativní událost, než když mu to řeknu klidným hlasem. Velkou chybu je potřeba zdůraznit. Moje role asi není vždycky příjemná, když si kluky proti sobě poštvu. V zápase to nedělám, tam musím být ten, co je chválí a plácá po zádech. Ale v tréninku musí být tlak."
Autor: Martin Vymyslický
Zdroj: Brněnský deník, www.brnensky.denik.cz