Volejbalista Zmrhal se nováčkovským povinnostem v reprezentaci úspěšně vyhnul
„Najel jsem do bloku a dostal míč rovnou do obličeje. Myslel jsem, že jsem bod nedal, ale pak všichni mávali, že to šlo od antény a je konec," popisuje Zmrhal závěr českého vítězství 3:1.
Český extraligový vicemistr v prvním turnaji naskočil ještě do zápasu s Kanadou, který Češi prohráli 1:3. Při úvodní porážce 2:3 s Egyptem nehrál. „S výsledky až tak spokojení nejsme, ale s předvedenou hrou ano. Jedna výhra navíc by byla lepší," bilancuje Zmrhal, jenž se prodral i do nominace na druhý turnaj, který startuje ve čtvrtek na Slovensku.
V něm se Češi utkají s domácím výběrem, Nizozemskem a Kubou. „Tento turnaj je ze všech tří asi nejtěžší. Musíme navázat na naši hru a ještě přidat něco navíc. Doufám, že aspoň jednu nebo dvě výhry přivezeme," nabádá.
Zmrhal je v národním týmu nováček, trenér Miguel Falasca jej pozvánkou odměnil za dobré výkony v play off české extraligy. Dosavadní dva duely hodnotí kladně. „Vždycky jsem přišel do hry a podařilo se nám zápas nějak zdramatizovat, s Čínou dokonce vyhrát. Že mě trenér určil i do dvanáctky na druhý turnaj, asi má nějakou hodnotu, ale teď musím výkony potvrdit," uvědomuje si.
S nervozitou neměl jako reprezentační nováček potíže. „Netrpím na ni a ani nebyl čas. Spíš jsem byl natěšený, jak budou zápasy vypadat. Chtěl jsem na hřiště vždycky vlítnout a udělat rozruch," zmiňuje Zmrhal podobné úkoly, které má i v brněnském dresu.
Reprezentační úroveň Zmrhalovi rychle odhalila i nedostatky v jeho hře. „Všechno je rychlejší, silovější i takticky vyspělejší. Každá chyba se trestá. V extralize ještě nějaké může člověk zakrýt, ale pokud jich na takovéto úrovni uděláte víc, nemůžete hrát. Je potřeba pořád hrát plně koncentrovaně," všímá si Zmrhal, který ještě v dorostu hrál lední hokej za jihlavskou Duklu a až poté se přesunul k volejbalu.
Na svůj debut si vyslechl pozitivní ohlasy. „Psali mi známí, podpořila mě rodina. Všichni říkali, že se jim to líbilo. O takovém startu jsem ani nesnil, je to mnohem lepší, než jsem si představoval. Atmosféra, spoluhráči i trenér jsou parádní," libuje si.
Ačkoliv je v národním týmu jeden z nováčků, tradičním povinnostem například v podobě nošení míčů se vyhýbá. „Naštěstí mě některé míjejí, protože nejsem v týmu úplně nejmladší. Ale když je potřeba, tak samozřejmě pomůžu," usmívá se dvaadvacetiletý smečař.
Autor: Martin Vymyslický
Zdroj: Brněnský deník, www.brnensky.denik.cz
